Původně žil téměř v celé Africe a velké části jv. Asie, dnes žije již jen ve stř. a záp. Africe a pár posledních jedinců v Íránu. Jeden mrtvý gepard byl nedávno objeven i v Pákistánském Balúčistánu, tam je však situace podrobně nezmapovaná. Největší africká populace je v Namíbii. V posledních letech se uvažuje o znovuvypuštění gepardů v Indii.
Potrava
Hlavně menší kopytníci (gazely, menší druhy antilop, mláďata zeber, pakoňů...), občas i perličky, zajíci nebo pod. Gepard loví štvaním, když uloví kořist, musí nejdříve dlouho odpočívat, pak teprve se na ni vrhne a snaží se sežrat co největší množství, protože o kořist často přichází - seberou mu ji lvi nebo hyeny. K dříve ulovené kořisti se gepard nikdy nevrací.
Mláďata
Obvykle 1 - 3 mláďata, občas až 5. Ta se stávají velmi častou kořistí jiných predátorů, proto je kočka často přenáší z místa na místo. Mláďata sají asi 4 měsíce a do 1,5 roku věku zůstávají s matkou. Pokud samice přijde o 2 ze 3 koťat, obvykle se přestane starat i o to poslední - vzhledem k velkému výdeji energie apod., se jí péče o jediného potomka nevyplatí. Mláďata mají delší světlou hřívu.
Rozmnožování
Pohlavní dospělost nastává u samců okolo 1 roku u samic o rok později, pářit se však začínají většinou až ve třech letech, samice je březí 90 - 98 dní Velkým problémem gepardů je příbuzenská plemenitba. Gepardi v minulosti podlehli tzv. efektu hrdla lahve - náhle rapidně poklesl jejich stav a přeživším nezbylo než se množit s příbuznými. Tím došlo mj. i k výraznému poklesu oplozovací schpnosti spermií - gepardí samci jich mají jen velmi malé množství a i z toho mála je až 75% defektních. Dnes jsou údajně všichni gepardi do značné míry vzájemně geneticky příbuzní.
Způsob života
Žije samotářsky nebo skoro samotářsky, tj. ve skupinkách o 2 - 5 jedincích, které tvoří kočka s odrostlými mláďaty, sourozenci nebo dospělí samci. V místech, kde nežijí jiné velké šelmy se občas sdružují i do větších smíšených skupin.
